Dobrý den, ráda bych se zeptala na vaše doporučení.

Má dcera Anetka už asi od května loňského roku v nepravidelných intervalech krčí nos, ale je to velmi časté, hlavně při mluvení je to velmi patrné a frekvence je při mluveni cca 2-3× za minutu.

Pozorovala jsem to u ní i přechodně zhruba okolo čtvrtého-páteho roku, to trvalo cca dva měsíce a pak nic. Teď se to znovu objevilo, když měla hrát ve škole na koncertě na klavír. Seděla v první řadě a čekala, až na ni přijde řada, a já ji natáčela na foťák a najednou koukám, že pořád krčí nos. Myslela jsem, že se potřebuje vysmrkat nebo tak, ale od té doby už to vlastně nepřestalo. Podotýkám, že na klavír chodí dobrovolně. Přinesla si letáček ze školy, když u nich byly z hudebky v první třídě a řekla, že bych chtěla chodit hrát na klavír. Do zkoušení jí doma občas nutíme, to je fakt, ale když překlene období, kdy se musí tu písničku naučit a už ji pak umí, tak si sedá ke klavíru sama i několikrát za den a přehrává si i jiný skladby z not, které doma máme atd. a nikdy mi nepřipadalo, že když mají školní koncert, že by se nějak bála.

Ze začátku jsem to nechávala být a nic ji neříkala. Teď už mi to trochu vadí, když na ni koukám, že si říkám, je to pěkná holčička a je to škoda. A i u babiček jsem si všimla, že když si s ní někde hrály, tak ji na to upozorňovaly a řešily to s ní. Jinak je moc šikovná, ve škole atd. žádný problém. Občas řeší problémy s kamarádkami, tak se snažím ji vyposlechnout a poradit, potěšit. Má problémy s usínáním, sama usne jen když už je opravdu utahaná, což může být klidně v jedenáct večer, takže v 90% chodím k ní, povídáme si, čteme, pak ji pošudlám záda a do par minut spí. Je pravda, že nemá úplně ideální zázemí. S manželem máme poslední dva roky trochu komplikovaný vztah, hodně se hádáme, ale ji do hádek nevtahujeme. Ví, že to je jen mezi námi. Občas přiběhne, že už toho má dost, ať toho necháme, což většinou zafunguje. A pravda je, že je hodně temperamentní, neřekla bych hyperaktivní, ale se soustředěním to úplně ideální není…

Nechci to řešit žádnými léky. Zvažuji návštěvu psychologa, nebo kineziologa, a narazila jsem i na řešeni pomocí homeopatik a nebo Bachovu terapii, tak se chci zeptat, co byste jí v tomto případně doporučila.

Děkuji moc
Radka