PR článek

Plicní arteriální hypertenze – málo známé, ale časté onemocnění plic

Vysoký krevní tlak může vést až k infarktu.

Hypertenze je označení pro vysoký krevní tlak . Jeho počáteční stádia probíhají bez jakýchkoli projevů. Později se objevují bolesti hlavy, poškození tepen a tělesných orgánů. Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu tepen, ve kterých proudí. Jeho zdrojem je vypuzovací síla srdce. Tlak Vaší krve charakterizují dvě hodnoty. První, ta větší, znamená tzv. systolický tlak. Představuje nejvyšší hodnotu, která vzniká při stažení srdce. Druhá hodnota, diastolický tlak, charakterizuje situaci ve Vašich cévách při srdeční relaxaci. Zvýšený krevní tlak se rozděluje na „esenciální“ a „sekundární“. V případě esenciální hypertenze neznáme přesný důvod vzestupu krevního tlaku. Podílí se na něm pravděpodobně řada různých mechanismů. Patří k nim například genetické vlohy, nadměrný přívod soli, zvýšená konzumace alkoholu, sedavý způsob života, obezita, stres. Pod pojmem sekundární hypertenze se skrývá pestrá řada známých příčin. Zvýšený krevní tlak je v takovém případě jen příznakem jiného onemocnění nebo poruchy. Obvykle vzniká následkem poškození nebo poruchy funkce Vašich vnitřních orgánů (např. onemocnění dýchacích cest, srdce, žlaz s vnitřní sekrecí apod.).

O svém krevní tlaku se poraďte se svým lékařem.O svém krevní tlaku se poraďte se svým lékařem.

Vysoký krevní tlak bývá nejčastěji zapříčiněn nesprávným životním stylem (nesprávný způsob stravování, málo pohybu, kouření, nadmíra soli, hektický životní styl, stresy, život „pod tlakem“).

Dlužno říct, že případů se známým důvodem hypertenze je menšina, 95 % všech lidí s vysokým krevním tlakem trpí esenciální hypertenzí. Hypertenze se obvykle nijak neprojevuje. Přijde se na ni většinou náhodou při běžném lékařském vyšetření. Nemocní se cítí dobře a na první pohled jim nic nechybí. O to zákeřnější ale umí vysoký tlak být. Je jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerózy. Dlouhodobé působení vysokého krevního tlaku postupně poškozuje cévní stěny a způsobuje jejich kornatění což má za následek nakonec zúžení cév až jejich uzávěr s následným nedokrvováním, nejvíce se tyto následky podepisují na srdečním svalu (vzniká infarkt myokardu), mozku (vzniká mrtvice) a na doloních končetinách, kdy dochází ke vzniku bolestí nohou a vředů, často s infekcí a rizikem jejího šíření, které může nakonec vést až k amputaci části končetiny.

Vysoký krevní tlak v tělním řečišti přetěžuje levou srdeční komoru, která se rozšiřuje a ztrácí svou sílu. Tímto dochází k levostrannému oslabení srdce a tlakovému přetížení plicního řečiště včetně vzestupu plicního tepenného tlaku – tedy vzniká plicní hypertenze (PAH).

Vysoký krevní tlak může vést až k infarktu.Vysoký krevní tlak může vést až k infarktu.

Při PAH - zejména při jejích těžších formách - dochází ke změnám tvaru plicních cév. Dochází k tzv. svalovatění plicních tepen, které se stávají tuhými, málo elastickými, se zesílenou stěnou a zhoršenou průchodností. To vede k restrikci plicního cévního řečiště a dochází k dalšímu zvýšení tlaku krve v plicním řečišti. Vzniká tak bludný kruh a postupně se zhoršující plicní hypertenze. Stejný mechanizmus zhoršuje postupně i hypertenzi v tělesném oběhu.

Symptomy plicní hypertenze


Příznaky jsou často lehké a netypické a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic. Příznaky PAH jsou natolik netypické, že průměrná doba od jejich vzniku do stanovení diagnózy je všude na světě v průměru 2.8 let. Nejčastější příznaky jsou : dušnost (pocit nedostatku dechu), únava, závratě, mdloby, otoky nohou, bušení srdce, špatné dýchání. Nejběžnější a nejčastější je námahová dušnost, která je vysvětlována drážděním periferních chemoreceptorů při hypoxemii. Dušnost je spojena se zvýšenou únavností.

Plicní hypertenze je závažné onemocnění plic, které vzniká při řadě srdečních i mimosrdečních onemocnění. Nutná je častá diagnostika a léčba k zabránění trvalých změn plicního řečiště a postižení srdce.

O hypertenzi proto většinou mluvíme až při opakovaném naměření vysokého krevního tlaku při několika na sobě nezávislých měřeních. Využívejte nabídky preventivních lékařských prohlídek a nechte si pravidelně měřit svůj krevní tlak. Případné odchylky od normálu a jejich možné příčiny konzultujte se svým praktickým lékařem. V případě nově zjištěné hypertenze se zařiďte podle jeho doporučení, změňte svůj životní styl a dodržujte předepsanou léčbu.

Více informaci nejen o plicní arteriální hypertenzi najdete na stránkách www.nadechnetese.cz .