Vyhoření? Zastavte ho dřív, než přijdou zdravotní potíže

05.05.14 | autor redakce

Cítíte vyčerpání? Nejenom fyzické ale i psychické? Nemáte z ničeho radost, ploužíte se jako tělo bez duše a máte pocit, že už nevíte kudy kam? Možná trpíte syndromem vyhoření. Nečekejte, až přejde a začněte se sebou rychle něco dělat.

Není to o tom, že se jednoho krásného dne probudíte a zjistíte, že už nemáte ani sílu na to vstát z postele. Celý problém se naopak plíží velmi nenápadně a první příznaky se projeví například v rozčarování, že se vám za vaši práci a výsledky nedostane takového ocenění, jaké byste si představovali, jelikož všichni ostatní je berou jako naprostou samozřejmost. Platí jedno staré české přísloví, hlavou zeď neprorazíš. V praxi to znamená, že pokud se budete chtít přesto snažit něco změnit tím, že přidáte na výkonnosti, pocit zmaru se znásobí, dostaví se frustrace a vy najednou začnete mít pocit, že dál už to zkrátka nejde. Vyhořeli jste.

Jsou v tom i city…

Rozhodně neplatí, že vyhoříte pouze z pracovních povinností. Energii z vás vyčerpá i život s partnerem/kou, kteří vám jaksi zapomínají vracet city. A nemusí to být jen to. K citovému vyhoření přispěje často i neochota partnera podnikat cokoli společně, kdy důvodem, proč to nejde, jsou například banality typu úklid, televize apod, případně mu/jí neustále vycházíte vstříc, zatímco z druhé strany se vám nedostává stejné podpory. A to nemluvě o tom, že leckdy už pouhá komunikace mezi partnery je cestou k frustraci ze vztahu.

Vyhořel/-a jsem

Syndrom vyhoření se týká hlavně lidí, kteří pracují s dalšími lidmi. Trpí jím proto především učitelé, lidé z lékařských profesí, ale také manažeři. Ze zapáleného pracovníka se stává podrážděný a netrpělivý jedinec, jehož kreativita je v bodě nula a jde mu jenom o to, aby v práci nějak přežil. Jsem ve stresu, nic mi není, reaguje pak takový člověk nedůtklivě na upozornění, že v jeho chování není něco v pořádku. Jenže ve stresu lidé problémy řeší, protože si ještě stále uvědomují, že pak bude lépe. S nadsázkou řečeno, vyhořelí lidé nedělají nic, už totiž nemají chuť ani motivaci cokoli řešit. Následně se u nich dostavují pocity bezmocnosti a viny z toho, že selhali, propadají se do negativismu a začínají se stranit lidí. K tomu se nabalují fyzické potíže jako je únava, vyčerpání, poruchy spánku, bolesti hlavy, nevolnost atd.

Co je lehké, to je těžké

Asi tak nějak by se dala charakterizovat první pomoc člověku, který vyhořel. Její základ totiž tvoří obyčejný lidský kontakt s kamarády, rodinou, ale také s kolegy. Rovněž je důležité si najít čas na koníčky. Pokud žádné nemáte, snažte se hledat činnost, která vás bude bavit a u níž si odpočinete od každodenních běžných starostí. Tím, že se pustíte do nového koníčku, získáte nadhled nejenom nad pracovními problémy, ale i nad svým životem jako takovým. Z pracovního hlediska je vhodné si uvědomit, kam se chcete posunout a kde jsou vaše priority. Nebojte se říci ne, nemusíte totiž vyjít vstříc všem a za všech okolností. Pořiďte si domácího mazlíčka a choďte s ním na pravidelné, alespoň hodinové procházky, ideálně bez telefonu, abyste měli alespoň chvilku čas jenom pro sebe. Důležité je zvolnit a užívat si
každé volné doby.

Pomoc v homeopatii

Pro snadnější zvládnutí problému vyhoření najdete pomoc i v homeopatii. Zkusit můžete Phosphoricum acidum 30 CH (5 granulí každé ráno), Bryonia alba 30 CH (5 granulí 3× týdně), anebo Argentum nitricum 15 CH (5 granulí 2× denně).

Lucie Pilátová, Svět homeopatie.cz

.
Líbil se vám článek?

Témata článku

Partneři sekce

Partnerem rubriky je BOIRON, největší světový výrobce homeopatických přípravků. BOIRON nezodpovídá za obsah zde uvedených příspěvků.